Skutečně prospěšné město podle umělé inteligence
Téma současných schopností umělé inteligence rozděluje společnost i obory napříč světem. Pravdou však je, že pokud k ní přistoupíme otevřeně a vynasnažíme se ji maximálně využít, získáme náskok. Velkému množství změn, které z její aplikace již nyní vychází, se nelze vyhnout. Tak proč nenecháme AI (*umělá inteligence – pozn.) vytvořit titulní stranu i editorial nového čísla našeho Likosáčku?
Téma se nabízelo samo – jak si představuje skutečně prospěšné město? V rámci funkcí a charakteristik, které jsme ji nechali vypracovat, bylo skvělé vidět silné zastoupení práce se zelení na samotných budovách. Stejně jako to dělají naše Živé stavby.
1.
Nejprve jsme textově založenou umělou inteligenci ChatGPT poprosili o podrobnou definici města prospěšného pro své obyvatele i okolní prostředí. Výsledek jsme ji nechali přepsat tak, aby svá zjištění definovala vizuálně. Stejně, jako by se takové město snažila popsat zrakově postiženému.
2.
Tento popis jsme pak předali další umělé inteligenci MidJourney, která dovede na základě textu generovat obrázky, fotografie, grafiku a další. A to naprosto detailním způsobem.
A takto to vidí AI:
„Představte si, že jdete po rušné městské ulici. Nad hlavou se vám tyčí vysoké šedé budovy a vrhají dlouhé stíny na rušné davy lidí pod sebou. Vzduch naplňuje hluk dopravy a stavebních prací a vy cítíte, jak z chodníku sálá horko. Není to zrovna město vašich snů. Ale co kdybychom dokázali proměnit současnou městskou krajinu ve svěží zelené parky, které by byly přínosem jak pro lidi, kteří v nich žijí a pracují, tak konečně i pro okolní prostředí? Pokrytím našich budov zelení můžeme vytvořit udržitelnější a obyvatelnější městské prostředí, které je skutečným přínosem.
Začneme výhodami pro nás – obyvatele. Zeleň na budovách může vytvářet přirozenou izolaci, která pomáhá regulovat vnitřní teplotu a snižuje potřebu vytápění a klimatizace. Nejenže se tak ušetří peníze za energie, ale také se podpoří zdravější vnitřní prostředí, ve kterém se žije (a pracuje) lépe.
Kromě toho můžou mít rostliny na budovách pozitivní vliv na duševní zdraví. Studie (a často i naše vlastní pocity) prokazují, že pobyt v přírodě může zlepšit náladu a snížit stres či úzkost. Výhled na zeleň zevnitř budovy nebo možnost vyjít ven na zelenou střešní zahradu, terasu může lidem pomoci cítit se více spjatí s okolním světem a podpořit pocit klidu a pohody.
A co přínosy pro přírodu? Životní prostředí chcete-li? Pokrytím budov zelení můžeme přispět ke snížení efektu městských tepelných ostrovů. Ten vzniká, když budovy a další infrastruktura pohlcují a zadržují teplo, čímž vytvářejí kapsu teplého vzduchu, která může být ve výsledku o několik stupňů teplejší než okolní oblasti. Zelené střechy, fasády a další formy aplikace zeleně mohou pomoci tento efekt zmírnit tím, že poskytují stín, redukují absorpci tepla a zvyšují evapotranspiraci.
Zeleň na budovách může také pomoci snížit odtok dešťové vody. Tradiční stavební materiály, jako je beton a asfalt, neabsorbují vodu, což jí umožňuje odtékat rovnou pryč a způsobit záplavy nebo erozi. Zelené fasády i střechy naproti tomu absorbují dešťovou vodu a pomalu ji v průběhu času uvolňují, čímž snižují množství odtoku, který končí v blízkých vodních tocích.
A konečně, zeleň na budovách může podporovat biologickou rozmanitost. Vytvářením zelených ploch ve městě poskytujeme stanoviště ptákům, hmyzu a dalším volně žijícím živočichům, kteří by jinak neměli kde žít.To může pomoci obnovit rovnováhu městských ekosystémů, které byly narušeny naší přítomností a činností. Závěrem lze říci, že pokrývání budov zelení je nejen krásným a estetickým řešením často monotónní městské krajiny, ale také důležitým krokem k vytvoření udržitelnějšího a obyvatelnějšího městského prostředí.“
Vidíte to stejně?
Pokud ano, přidejte se k nám a ozeleňte svoji budovu:
